Blog

Kdyby chtěl mít někdo z nás internet v jeho současné podobě k dispozici za dřívějšího socialistického režimu, neuspěl by. Nejen že tehdy ještě nebyl tak vyvinutý jako dnes, ale vyšší moc by nám ho stejně k dispozici nedala. Z docela jednoduchého důvodu – najdeme na něm náramnou spoustu toho, co bylo tehdy považováno za nežádoucí, k čemu jsme neměli mít z ideologických důvodů přístup. A kdyby tu tehdy k dispozici byl, představoval by nebezpečí pro režim, který by se možná zhroutil ještě daleko dříve. Kdyby lidé díky internetu věděli to, co nevěděli a o čem měli nanejvýš zkreslené představy.

Z toho zde uvedeného by se dalo usoudit, že je dnes všechno jinak. Dnes už tu nemáme diktaturu, dnes už si každý může myslet to, co si myslet chce, a může si to nejen myslet, ale také to s kýmkoliv sdílet. A tak by se z toho dalo vyvodit, že dnes už je internet naším přítelem. A někdy je tento názor i oprávněný. Ale skutečně jenom někdy. Je totiž celá řada situací, kdy je tento i nadále naším nepřítelem. A tím jediným, co se tu změnilo, je to, že dnes už musíme jeho rizika vesměs odhalovat sami. Před některými jsme sice varováni a před některými jsme i vysloveně chráněni, ale přesto je dost toho, co může být i dnes na škodu.

Za minula by byl na škodu dejme tomu phishing v té podobě, že by nám někdo podsouval protirežimní myšlenky a čekal, kdo se chytí na udičku. Zatímco dnes se nás snaží phishing připravit obvykle o peníze nebo nějaká citlivá a zneužitelná data.

Dříve bychom mohli doplatit na trojské koně tím, že by se o naší činnosti dozvěděl někdo, kdo by to hlásil úřadům, zatímco dnes nám trojští koně kradou data, aby nás poškodili spíše ekonomicky.

A zatímco dříve by nás kazily jinak jen těžko dostupné hanbaté obrázky a videa, dnes nás tu morálně kazí spíše myšlenky mnohých z těch, kdo tu něco prezentují.

Internet je prostě vždy nejen pomocník, ale i hrozba. A tak bychom při jeho používání měli určitě přemýšlet.

Kdyby chtěl mít někdo z nás internet v jeho současné podobě k dispozici za dřívějšího socialistického režimu, neuspěl by. Nejen že tehdy ještě nebyl tak vyvinutý jako dnes, ale vyšší moc by nám ho stejně k dispozici nedala. Z docela jednoduchého důvodu – najdeme na něm náramnou spoustu toho, co bylo tehdy považováno za nežádoucí, k čemu jsme neměli mít z ideologických důvodů přístup. A kdyby tu tehdy k dispozici byl, představoval by nebezpečí pro režim, který by se možná zhroutil ještě daleko dříve. Kdyby lidé díky internetu věděli to, co nevěděli a o čem měli nanejvýš zkreslené představy.

Z toho zde uvedeného by se dalo usoudit, že je dnes všechno jinak. Dnes už tu nemáme diktaturu, dnes už si každý může myslet to, co si myslet chce, a může si to nejen myslet, ale také to s kýmkoliv sdílet. A tak by se z toho dalo vyvodit, že dnes už je internet naším přítelem. A někdy je tento názor i oprávněný. Ale skutečně jenom někdy. Je totiž celá řada situací, kdy je tento i nadále naším nepřítelem. A tím jediným, co se tu změnilo, je to, že dnes už musíme jeho rizika vesměs odhalovat sami. Před některými jsme sice varováni a před některými jsme i vysloveně chráněni, ale přesto je dost toho, co může být i dnes na škodu.

Za minula by byl na škodu dejme tomu phishing v té podobě, že by nám někdo podsouval protirežimní myšlenky a čekal, kdo se chytí na udičku. Zatímco dnes se nás snaží phishing připravit obvykle o peníze nebo nějaká citlivá a zneužitelná data.

Dříve bychom mohli doplatit na trojské koně tím, že by se o naší činnosti dozvěděl někdo, kdo by to hlásil úřadům, zatímco dnes nám trojští koně kradou data, aby nás poškodili spíše ekonomicky.

A zatímco dříve by nás kazily jinak jen těžko dostupné hanbaté obrázky a videa, dnes nás tu morálně kazí spíše myšlenky mnohých z těch, kdo tu něco prezentují.

Internet je prostě vždy nejen pomocník, ale i hrozba. A tak bychom při jeho používání měli určitě přemýšlet.

Kdyby chtěl mít někdo z nás internet v jeho současné podobě k dispozici za dřívějšího socialistického režimu, neuspěl by. Nejen že tehdy ještě nebyl tak vyvinutý jako dnes, ale vyšší moc by nám ho stejně k dispozici nedala. Z docela jednoduchého důvodu – najdeme na něm náramnou spoustu toho, co bylo tehdy považováno za nežádoucí, k čemu jsme neměli mít z ideologických důvodů přístup. A kdyby tu tehdy k dispozici byl, představoval by nebezpečí pro režim, který by se možná zhroutil ještě daleko dříve. Kdyby lidé díky internetu věděli to, co nevěděli a o čem měli nanejvýš zkreslené představy.

Z toho zde uvedeného by se dalo usoudit, že je dnes všechno jinak. Dnes už tu nemáme diktaturu, dnes už si každý může myslet to, co si myslet chce, a může si to nejen myslet, ale také to s kýmkoliv sdílet. A tak by se z toho dalo vyvodit, že dnes už je internet naším přítelem. A někdy je tento názor i oprávněný. Ale skutečně jenom někdy. Je totiž celá řada situací, kdy je tento i nadále naším nepřítelem. A tím jediným, co se tu změnilo, je to, že dnes už musíme jeho rizika vesměs odhalovat sami. Před některými jsme sice varováni a před některými jsme i vysloveně chráněni, ale přesto je dost toho, co může být i dnes na škodu.

Za minula by byl na škodu dejme tomu phishing v té podobě, že by nám někdo podsouval protirežimní myšlenky a čekal, kdo se chytí na udičku. Zatímco dnes se nás snaží phishing připravit obvykle o peníze nebo nějaká citlivá a zneužitelná data.

Dříve bychom mohli doplatit na trojské koně tím, že by se o naší činnosti dozvěděl někdo, kdo by to hlásil úřadům, zatímco dnes nám trojští koně kradou data, aby nás poškodili spíše ekonomicky.

A zatímco dříve by nás kazily jinak jen těžko dostupné hanbaté obrázky a videa, dnes nás tu morálně kazí spíše myšlenky mnohých z těch, kdo tu něco prezentují.

Internet je prostě vždy nejen pomocník, ale i hrozba. A tak bychom při jeho používání měli určitě přemýšlet.

Kdyby chtěl mít někdo z nás internet v jeho současné podobě k dispozici za dřívějšího socialistického režimu, neuspěl by. Nejen že tehdy ještě nebyl tak vyvinutý jako dnes, ale vyšší moc by nám ho stejně k dispozici nedala. Z docela jednoduchého důvodu – najdeme na něm náramnou spoustu toho, co bylo tehdy považováno za nežádoucí, k čemu jsme neměli mít z ideologických důvodů přístup. A kdyby tu tehdy k dispozici byl, představoval by nebezpečí pro režim, který by se možná zhroutil ještě daleko dříve. Kdyby lidé díky internetu věděli to, co nevěděli a o čem měli nanejvýš zkreslené představy.

Z toho zde uvedeného by se dalo usoudit, že je dnes všechno jinak. Dnes už tu nemáme diktaturu, dnes už si každý může myslet to, co si myslet chce, a může si to nejen myslet, ale také to s kýmkoliv sdílet. A tak by se z toho dalo vyvodit, že dnes už je internet naším přítelem. A někdy je tento názor i oprávněný. Ale skutečně jenom někdy. Je totiž celá řada situací, kdy je tento i nadále naším nepřítelem. A tím jediným, co se tu změnilo, je to, že dnes už musíme jeho rizika vesměs odhalovat sami. Před některými jsme sice varováni a před některými jsme i vysloveně chráněni, ale přesto je dost toho, co může být i dnes na škodu.

Za minula by byl na škodu dejme tomu phishing v té podobě, že by nám někdo podsouval protirežimní myšlenky a čekal, kdo se chytí na udičku. Zatímco dnes se nás snaží phishing připravit obvykle o peníze nebo nějaká citlivá a zneužitelná data.

Dříve bychom mohli doplatit na trojské koně tím, že by se o naší činnosti dozvěděl někdo, kdo by to hlásil úřadům, zatímco dnes nám trojští koně kradou data, aby nás poškodili spíše ekonomicky.

A zatímco dříve by nás kazily jinak jen těžko dostupné hanbaté obrázky a videa, dnes nás tu morálně kazí spíše myšlenky mnohých z těch, kdo tu něco prezentují.

Internet je prostě vždy nejen pomocník, ale i hrozba. A tak bychom při jeho používání měli určitě přemýšlet.

Kdyby chtěl mít někdo z nás internet v jeho současné podobě k dispozici za dřívějšího socialistického režimu, neuspěl by. Nejen že tehdy ještě nebyl tak vyvinutý jako dnes, ale vyšší moc by nám ho stejně k dispozici nedala. Z docela jednoduchého důvodu – najdeme na něm náramnou spoustu toho, co bylo tehdy považováno za nežádoucí, k čemu jsme neměli mít z ideologických důvodů přístup. A kdyby tu tehdy k dispozici byl, představoval by nebezpečí pro režim, který by se možná zhroutil ještě daleko dříve. Kdyby lidé díky internetu věděli to, co nevěděli a o čem měli nanejvýš zkreslené představy.

Z toho zde uvedeného by se dalo usoudit, že je dnes všechno jinak. Dnes už tu nemáme diktaturu, dnes už si každý může myslet to, co si myslet chce, a může si to nejen myslet, ale také to s kýmkoliv sdílet. A tak by se z toho dalo vyvodit, že dnes už je internet naším přítelem. A někdy je tento názor i oprávněný. Ale skutečně jenom někdy. Je totiž celá řada situací, kdy je tento i nadále naším nepřítelem. A tím jediným, co se tu změnilo, je to, že dnes už musíme jeho rizika vesměs odhalovat sami. Před některými jsme sice varováni a před některými jsme i vysloveně chráněni, ale přesto je dost toho, co může být i dnes na škodu.

Za minula by byl na škodu dejme tomu phishing v té podobě, že by nám někdo podsouval protirežimní myšlenky a čekal, kdo se chytí na udičku. Zatímco dnes se nás snaží phishing připravit obvykle o peníze nebo nějaká citlivá a zneužitelná data.

Dříve bychom mohli doplatit na trojské koně tím, že by se o naší činnosti dozvěděl někdo, kdo by to hlásil úřadům, zatímco dnes nám trojští koně kradou data, aby nás poškodili spíše ekonomicky.

A zatímco dříve by nás kazily jinak jen těžko dostupné hanbaté obrázky a videa, dnes nás tu morálně kazí spíše myšlenky mnohých z těch, kdo tu něco prezentují.

Internet je prostě vždy nejen pomocník, ale i hrozba. A tak bychom při jeho používání měli určitě přemýšlet.

Kratom je v podstatě rostlinný prášek, který se vyrábí z listů ze stromu Mitragyna speciosa. Je hodně příbuzný kávovníku, ale přece jenom jeho výška, která dosahuje až skoro 30 metrů a specifické listy, tak ho prozradí na první pohled. Jak již tušíte, tak jeho domovinou zrovna Česká republika nebude, ale museli bychom se vydat do jihovýchodní Asie, kde je součástí medicíny již tisíce let. V současné době se dostává do podvědomí i v Evropě, ale stále je nad ním velký otazník. Všechen kratom, který se prodává, pochází z míst, odkud je vývoz povolen, ale bohužel u nás trochu vázne jeho legislativa, proto vám může zaskočit, že je určený pouze pro vědecké nebo sběratelské účely. Pokud by EU povolila jeho prodej jako doplněk stravy, poté by se vše změnilo. Je to ovšem otázka budoucnosti.

Proč je tak zajímavý

V listech kratomu je obsaženo až dvacet různých alkaloidů, z nichž nejvíce je zastoupen Mitragyinin a 7-Hydroxymitragynin. Množství a jejich poměr záleží hodně na tom, jaký konkrétní kratom má barvu a jak je zpracován. Pokud se zaměříme na red kratom, neboli červený kratom, poté se setkáváme s velmi silnou variantou, která má nejvyšší podíl alkaloidu mitragynin. Nemá žádné jiné podmínky na pěstování, všechny barvy pochází z jednoho stromu, ale spíše jde o to, jak se listy posléze zpracovávají. Red kratom se získá sušením a dlouhým procesem fermentace, poté jeho výsledkem je červená až hnědá barva. Listy jsou dále drceny na jemný prášek a ten se následně používá.

Barva kratomu

Red kratom patří mezi oblíbený mezi uživateli. Na trhu je k dispozici ještě kratom v bílé, žluté a zelené barvě. Tento je ponejvíce spojován s relaxací a celkovým zklidněním organismus. Díky tomu se snadněji odbourává stres a také psychické napětí. Nicméně je to rovněž prostředek, který pomáhá zvládnout velké bolesti. Je pravdou, že je nesmírně důležité dodržet doporučenou denní dávku, stejně tak jako je to i u jiných bylinných produktů.

Kratom je v podstatě rostlinný prášek, který se vyrábí z listů ze stromu Mitragyna speciosa. Je hodně příbuzný kávovníku, ale přece jenom jeho výška, která dosahuje až skoro 30 metrů a specifické listy, tak ho prozradí na první pohled. Jak již tušíte, tak jeho domovinou zrovna Česká republika nebude, ale museli bychom se vydat do jihovýchodní Asie, kde je součástí medicíny již tisíce let. V současné době se dostává do podvědomí i v Evropě, ale stále je nad ním velký otazník. Všechen kratom, který se prodává, pochází z míst, odkud je vývoz povolen, ale bohužel u nás trochu vázne jeho legislativa, proto vám může zaskočit, že je určený pouze pro vědecké nebo sběratelské účely. Pokud by EU povolila jeho prodej jako doplněk stravy, poté by se vše změnilo. Je to ovšem otázka budoucnosti.

Proč je tak zajímavý

V listech kratomu je obsaženo až dvacet různých alkaloidů, z nichž nejvíce je zastoupen Mitragyinin a 7-Hydroxymitragynin. Množství a jejich poměr záleží hodně na tom, jaký konkrétní kratom má barvu a jak je zpracován. Pokud se zaměříme na red kratom, neboli červený kratom, poté se setkáváme s velmi silnou variantou, která má nejvyšší podíl alkaloidu mitragynin. Nemá žádné jiné podmínky na pěstování, všechny barvy pochází z jednoho stromu, ale spíše jde o to, jak se listy posléze zpracovávají. Red kratom se získá sušením a dlouhým procesem fermentace, poté jeho výsledkem je červená až hnědá barva. Listy jsou dále drceny na jemný prášek a ten se následně používá.

Barva kratomu

Red kratom patří mezi oblíbený mezi uživateli. Na trhu je k dispozici ještě kratom v bílé, žluté a zelené barvě. Tento je ponejvíce spojován s relaxací a celkovým zklidněním organismus. Díky tomu se snadněji odbourává stres a také psychické napětí. Nicméně je to rovněž prostředek, který pomáhá zvládnout velké bolesti. Je pravdou, že je nesmírně důležité dodržet doporučenou denní dávku, stejně tak jako je to i u jiných bylinných produktů.

Kratom je v podstatě rostlinný prášek, který se vyrábí z listů ze stromu Mitragyna speciosa. Je hodně příbuzný kávovníku, ale přece jenom jeho výška, která dosahuje až skoro 30 metrů a specifické listy, tak ho prozradí na první pohled. Jak již tušíte, tak jeho domovinou zrovna Česká republika nebude, ale museli bychom se vydat do jihovýchodní Asie, kde je součástí medicíny již tisíce let. V současné době se dostává do podvědomí i v Evropě, ale stále je nad ním velký otazník. Všechen kratom, který se prodává, pochází z míst, odkud je vývoz povolen, ale bohužel u nás trochu vázne jeho legislativa, proto vám může zaskočit, že je určený pouze pro vědecké nebo sběratelské účely. Pokud by EU povolila jeho prodej jako doplněk stravy, poté by se vše změnilo. Je to ovšem otázka budoucnosti.

Proč je tak zajímavý

V listech kratomu je obsaženo až dvacet různých alkaloidů, z nichž nejvíce je zastoupen Mitragyinin a 7-Hydroxymitragynin. Množství a jejich poměr záleží hodně na tom, jaký konkrétní kratom má barvu a jak je zpracován. Pokud se zaměříme na red kratom, neboli červený kratom, poté se setkáváme s velmi silnou variantou, která má nejvyšší podíl alkaloidu mitragynin. Nemá žádné jiné podmínky na pěstování, všechny barvy pochází z jednoho stromu, ale spíše jde o to, jak se listy posléze zpracovávají. Red kratom se získá sušením a dlouhým procesem fermentace, poté jeho výsledkem je červená až hnědá barva. Listy jsou dále drceny na jemný prášek a ten se následně používá.

Barva kratomu

Red kratom patří mezi oblíbený mezi uživateli. Na trhu je k dispozici ještě kratom v bílé, žluté a zelené barvě. Tento je ponejvíce spojován s relaxací a celkovým zklidněním organismus. Díky tomu se snadněji odbourává stres a také psychické napětí. Nicméně je to rovněž prostředek, který pomáhá zvládnout velké bolesti. Je pravdou, že je nesmírně důležité dodržet doporučenou denní dávku, stejně tak jako je to i u jiných bylinných produktů.

Kratom je v podstatě rostlinný prášek, který se vyrábí z listů ze stromu Mitragyna speciosa. Je hodně příbuzný kávovníku, ale přece jenom jeho výška, která dosahuje až skoro 30 metrů a specifické listy, tak ho prozradí na první pohled. Jak již tušíte, tak jeho domovinou zrovna Česká republika nebude, ale museli bychom se vydat do jihovýchodní Asie, kde je součástí medicíny již tisíce let. V současné době se dostává do podvědomí i v Evropě, ale stále je nad ním velký otazník. Všechen kratom, který se prodává, pochází z míst, odkud je vývoz povolen, ale bohužel u nás trochu vázne jeho legislativa, proto vám může zaskočit, že je určený pouze pro vědecké nebo sběratelské účely. Pokud by EU povolila jeho prodej jako doplněk stravy, poté by se vše změnilo. Je to ovšem otázka budoucnosti.

Proč je tak zajímavý

V listech kratomu je obsaženo až dvacet různých alkaloidů, z nichž nejvíce je zastoupen Mitragyinin a 7-Hydroxymitragynin. Množství a jejich poměr záleží hodně na tom, jaký konkrétní kratom má barvu a jak je zpracován. Pokud se zaměříme na red kratom, neboli červený kratom, poté se setkáváme s velmi silnou variantou, která má nejvyšší podíl alkaloidu mitragynin. Nemá žádné jiné podmínky na pěstování, všechny barvy pochází z jednoho stromu, ale spíše jde o to, jak se listy posléze zpracovávají. Red kratom se získá sušením a dlouhým procesem fermentace, poté jeho výsledkem je červená až hnědá barva. Listy jsou dále drceny na jemný prášek a ten se následně používá.

Barva kratomu

Red kratom patří mezi oblíbený mezi uživateli. Na trhu je k dispozici ještě kratom v bílé, žluté a zelené barvě. Tento je ponejvíce spojován s relaxací a celkovým zklidněním organismus. Díky tomu se snadněji odbourává stres a také psychické napětí. Nicméně je to rovněž prostředek, který pomáhá zvládnout velké bolesti. Je pravdou, že je nesmírně důležité dodržet doporučenou denní dávku, stejně tak jako je to i u jiných bylinných produktů.

Kratom je v podstatě rostlinný prášek, který se vyrábí z listů ze stromu Mitragyna speciosa. Je hodně příbuzný kávovníku, ale přece jenom jeho výška, která dosahuje až skoro 30 metrů a specifické listy, tak ho prozradí na první pohled. Jak již tušíte, tak jeho domovinou zrovna Česká republika nebude, ale museli bychom se vydat do jihovýchodní Asie, kde je součástí medicíny již tisíce let. V současné době se dostává do podvědomí i v Evropě, ale stále je nad ním velký otazník. Všechen kratom, který se prodává, pochází z míst, odkud je vývoz povolen, ale bohužel u nás trochu vázne jeho legislativa, proto vám může zaskočit, že je určený pouze pro vědecké nebo sběratelské účely. Pokud by EU povolila jeho prodej jako doplněk stravy, poté by se vše změnilo. Je to ovšem otázka budoucnosti.

Proč je tak zajímavý

V listech kratomu je obsaženo až dvacet různých alkaloidů, z nichž nejvíce je zastoupen Mitragyinin a 7-Hydroxymitragynin. Množství a jejich poměr záleží hodně na tom, jaký konkrétní kratom má barvu a jak je zpracován. Pokud se zaměříme na red kratom, neboli červený kratom, poté se setkáváme s velmi silnou variantou, která má nejvyšší podíl alkaloidu mitragynin. Nemá žádné jiné podmínky na pěstování, všechny barvy pochází z jednoho stromu, ale spíše jde o to, jak se listy posléze zpracovávají. Red kratom se získá sušením a dlouhým procesem fermentace, poté jeho výsledkem je červená až hnědá barva. Listy jsou dále drceny na jemný prášek a ten se následně používá.

Barva kratomu

Red kratom patří mezi oblíbený mezi uživateli. Na trhu je k dispozici ještě kratom v bílé, žluté a zelené barvě. Tento je ponejvíce spojován s relaxací a celkovým zklidněním organismus. Díky tomu se snadněji odbourává stres a také psychické napětí. Nicméně je to rovněž prostředek, který pomáhá zvládnout velké bolesti. Je pravdou, že je nesmírně důležité dodržet doporučenou denní dávku, stejně tak jako je to i u jiných bylinných produktů.